Dnešní doba přináší výzvy, je rychlá, velmi intenzivní a jedinou její jistotou je nejistota. Od každého se očekává vysoký výkon v práci, ve škole, v rodině, ve společnosti. Jak to můžeme zvládnout? Klíčem je koncept celistvosti, být integrovaným člověkem, který se dokáže vyrovnat s nároky dnešního bláznivého světa. Také proto jsme při tvorbě letošní tábora vycházeli z konceptu sedmi inteligencí (inspirovaný v Akademii Libchavy, kam rád jezdím a jsem tam součástí kmene škol).
Ve světě Harryho Pottera nám Zapomenutý student přenechal sedm elementů síly. Když je spojíme, jsme celiství. Jednoduché a složité zároveň. Reálné, protože právě my jsme tvůrci svého vlastního příběhu. To jsme zjistili při pohledu do zrcadla na konci tábora. Každý z nás je onen student, který ovlivňuje svůj příběh a vnímání všech příběhů ostatních – i toho bradavického.
Se sedmi elementy síly spojenými do tajemného amuletu zvládneme my i naše-vaše děti nároky moderního světa.
Zde je oněch sedm elementů síly tak, jak jsme je na táboře objevovali a osvojovali si je:
Přátelství (sociální inteligence): Podpora přátel a spojenců, důvěra v ně. Naše vztahy nás posilují a pomáhají nám překonávat výzvy.
Učenlivost (rozumová inteligence): Učení, paměť, vzdělání a znalosti. Každá zkušenost má smysl, ať už je pozitivní nebo negativní. Získáváme tak cenné zkušenosti.
Sebedůvěra (emocionální inteligence): Vnitřní síla, odhodlání, vědomí sama sebe. Věřme si a buďme odvážní.
Empatie (emocionální inteligence): Schopnost porozumět druhým. Empatie nás spojuje a pomáhá nám lépe komunikovat.
Mentální odolnost (adaptabilní inteligence): Vytrvalost a schopnost přizpůsobit se změnám. Život je plný výzev, a my se musíme umět rychle přizpůsobit.
Láska rodiny (morální inteligence): Hodnoty jsou naším vnitřním kompasem. Láska k rodině a bližním nás posiluje.
Fyzická kondice (volní inteligence): Naše tělo je náš nástroj. Pečujme o něj, abychom byli silní a zdraví.
Integrace (spirituální inteligence): Přijetí vlastní zodpovědnosti, smysluplnost našeho konání.
Takto celiství přebíráme zodpovědnost za sebe, svá rozhodnutí, jsme silní a můžeme tak být šťastní. Jak napsala jedna maminka do komentářů: „Děkujeme za recept na šťastný život alias sedm elementů síly!“
BEZ ZODPOVĚDNOSTI TO NEPŮJDE
Bohužel se někdy v dnešní době setkáváme s tendencí přenášet vlastní zodpovědnost na druhé. Každý rok se těším na letní tábor, kde s týmem věnujeme obrovskou spoustu energie a času na to, aby děti měly co nejlepší zážitky. Není nic lepšího než vidět, jak si děti užívají program, který pro ně připravujeme.
Letos jsem se však setkal s reakcí, která mě přiměla zamyslet se nad důležitým tématem: zodpovědnost a přenášením vlastní viny na druhé. Zodpovědnost je jedním ze základních kamenů dospělosti a zralosti. Znamená to přijímat důsledky svých činů a rozhodnutí a být připravený čelit výzvám, které nám život přináší. Bohužel, mnozí lidé se této odpovědnosti vyhýbají a raději obviňují ostatní za své neúspěchy nebo chyby.
„Naše dcera je velice citlivá, a když se dnes vrátila z tábora, zjistili jsme, že nedostala jediný pohled. Muselo to pro ni být velice náročné, když všechny ostatní děti dostaly.“
Přesně tak. Kdo má zodpovědnost? Na našich táborech děláme maximum pro to, aby se všechny děti cítily dobře a také Viola (říkejme tak oné tábornici) si tábor užívala a ani si neposteskla, že by pohled nedostala.
Uvedený zážitek mě přivedl k zamyšlení nad tím, jak důležitá je osobní zodpovědnost a že je zároveň třeba uznat a ocenit práci druhých, aniž bychom přenášeli vlastní nedostatky a chyby na ně.
Je důležité si uvědomit a ocenit úsilí, které do našich životů vkládají druzí. Uznání a vděčnost mohou významně přispět k lepší atmosféře ve společnosti a posílit vztahy mezi lidmi. Místo hledání viníků bychom se měli zaměřit na to, co pro nás druzí dělají a jak můžeme sami přispět k řešení problémů.
Děkuji všem rodičům, kteří nám projevují podporu a důvěru. Vaše ocenění je pro nás tou největší odměnou.
Abych byl spravedlivý, maminka Violky píše také:„…ráda bych Vám poděkovala za organizaci krásného tábora a skvělého programu pro děti. Velmi si vážím veškerého Vašeho nasazení a úsilí, které věřím, bylo velice energeticky náročné, ale zároveň velmi přínosné pro všechny děti.“
Závěr:
Jsem po táboře unavený a šťastný z radostných reakcí dětí, z jejich zářících očí, z vašich ocenění, z dobře odvedené práce. Tento blog jsem musel napsat, pomohlo mi to. Jdu spát. Dobrou 😊