aneb kvalifikovaní versus nekvalifikovaní
Když slyšíme, že nekvalifikovaní učitelé učí v českých školách, často to vyvolává nedůvěru v české školy a obavy o kvalitu vzdělávání. Ano, nekvalifikovaní učitelé učí, ale to není hlavní problém, na který bychom se měli zaměřit. Výrazně horší je, že učí učitelé nekompetentní. Zde je potřeba hledat jádro problému – ne v diplomu, ale v přístupu, vztahu k dětem a schopnosti skutečně učit. To samozřejmě platí jak pro kvalifikované, tak pro nekvalifikované.
Jak kvalitní jsou absolventi pedagogických fakult?
Mojí zkušeností je, že pedagogické fakulty vychovávají učitele, kteří nejsou vždy připraveni na reálné školní prostředí. Absolventi přicházejí možná s určitým teoretickým základem, ale právě praxe jim chybí. Důležité didaktické dovednosti, které jsou pro dobré učení nezbytné, nejsou na všech fakultách dostatečně rozvinuty.
Nekvalifikovaní, ale kompetentní
Na druhé straně mnozí nekvalifikovaní učitelé dokážou často svou prací a přístupem předčit ty kvalifikované. Proč tomu tak je? Ze své zkušenosti to vidím v jejich motivaci, touze učit, učit se a především v lidském přístupu k dětem. Tito učitelé často dokážou přemýšlet nad výukou jinak, hledají způsoby, jak děti zaujmout, jak jim porozumět, najít si ke každému žákovi cestu bez rozdílu, zkrátka jejich přístup je individualizovaný. Takto kompetentní učitelé jsou pro děti důležitější než ty, kterým dovednosti dobrého učitele chybí – i když jsou třeba kvalifikovaní.
Dle mnohých zpráv (např.: Facebook Líného učitele a další platformy) jsou stále v našich školách učitelé, kteří dětem škodí. Takové případy popisuje také knížka Aby škola neškodila, která právě teď vychází jako příručka pro žáky, studenty, rodiče a dobré učitele. Při čtení takových případů mi připadá, že už to snad v dnešní době není možné. Bohužel vím, že je. Pokud stojí před našimi žáky učitelé, kteří používají ve svém jazyce ironii, sarkasmus či zesměšňování, pouze přikazují a zakazují, nedovolí jim při hodině se napít nebo dojít si na záchod, nálepkami manipulují názor na některé spolužáky, nezajímají se o ně, tak to není dobré. Takoví ať raději odejdou ze školy, jdou prodávat do Lidlu (budou mít asi i víc peněz).
Systémové řešení problému nekvalifikovaných ale kompetentních učitelů není v tom, že je z českých škol vyloučíme, ale že je podpoříme a najdeme cesty, jak jim pomoci v získání formálního vzdělání.
Jaký by ale měl být kompetentní učitel (bez rozdílu, zda je či není kvalifikovaný)?
Osoba učitele je pro děti zásadní a jeho vliv přesahuje daleko za hranice samotného vyučování – přispívá nejen ke vzdělání, ale i k osobnímu růstu a motivaci žáků. Být dobrým učitelem tedy znamená mnohem více než jen vyučovat. Znamená to být podporou, vzorem a inspirací pro každého žáka. Dobrý učitel svou práci vykonává s vášní, respektem a neustálou ochotou se rozvíjet. Právě takoví učitelé nejen přispívají k vědomostem svých žáků, ale také pozitivně ovlivňují jejich pohled na vzdělání a svět.
Lidskost a empatie
Dobrý učitel má především své žáky rád a dokáže jim naslouchat. To je zásadní předpoklad. Rozumí, že každý žák – opakuji každý – přichází s jedinečným příběhem, schopnostmi a potřebami, snaží se tomu porozumět, chce je pochopit a zároveň podporuje jejich sebedůvěru. I když žák udělá chybu třeba i opakovanou, dobrý učitel ho neodsuzuje, ale stále znovu a znovu mu pomáhá se z ní poučit. Je laskavý a má dobrý vztah také k rodičům, komunikuje s nimi.
Přirozená autorita a respekt
Dobrý učitel nemusí uplatňovat autoritu tvrdými pravidly a předstíranou hierarchií. Jeho přirozená autorita vychází z jeho chování a přístupu. Respektuje každého žáka, svým chováním to jasně ukazuje a tak to učí i ostatní děti. Vytváří ve třídě bezpečné prostředí, kde se všichni žáci mohou vyjádřit bez obav a kde jsou jejich názory a pocity brány vážně.
Dobrý učitel pracuje v týmu
V našich školách nebývá zvykem spolupracovat. Učitelé jsou často solitéři zavření ve své třídě. U nás ve škole chceme, aby učitel byl týmový hráč. Společně s kolegy sdílí osvědčené postupy, hledá nové metody a nebojí se diskutovat o výzvách, kterým ve své práci čelí. Společné úsilí a sdílené hodnoty navíc přispívají k vytvoření soudržného a pozitivního školního klimatu, z čehož těží nejen učitelé, ale především samotní žáci.
Podpora samostatnosti a rozvoje žáků
Cílem dobrého učitele není žáky direktivně vést, předkládat jim jediné pravdy, co se musí, co nesmí. Naopak podporuje jejich samostatnost, povzbuzuje je k hledání vlastních odpovědí, oceňuje je (nejen své oblíbené děti) a tím je vede k tomu, aby si uvědomovali své schopnosti a zároveň tak i schopnosti spolužáků. Učitel je pro ně průvodcem, nikoli dozorce. Zároveň jim dává prostor k objevování, experimentování a učení se z vlastních chyb.
Schopnost motivovat a inspirovat
Dobrý učitel své žáky pro svůj obor nadchne. Motivace je jedním z jeho hlavních nástrojů. Ví, jak své žáky zaujmout a vzbudit v nich zvídavost. Nejde jen o splnění osnov (které už ani neexistují), ale o rozvíjení hodnot, klíčových kompetencí a aktivní zapojení žáků do procesu učení, který je pro ně smysluplný.
Profesionalita a připravenost
Profesionální učitel je vždy připravený, nejen na vyučování, ale i na situace, které mohou ve třídě nastat. Má plán, ale je také dostatečně flexibilní, aby reagoval na nečekané situace. Učitel, který je odborně kompetentní a věnuje se svému dalšímu vzdělávání, jde příkladem a ukazuje, že i my dospělí se stále učíme.