Žijeme v době, kdy je všechno rychlé. Konzumujeme zážitky, jídlo, informace – jedno přes druhé. Nestihneme vstřebat jeden moment a už se ženeme za dalším. Málokdy si dovolíme zastavit, zpomalit a jen být – v klidu a přítomnosti.
U nás doma máme jeden takový zvyk. Po skončení filmu v kině vždycky zůstáváme až do konce titulků. Sedíme, necháváme film doznít a vychutnáváme jeho atmosféru.
Možná to pro někoho zní zvláštně – většina lidí se po závěrečné scéně zvedá a rychle odchází. Pro nás je to ale chvíle, kdy v klidu vstřebáme příběh a zážitek z filmu.
Být přítomný – vědomě a naplno
Proč zůstáváme až do konce? Nejde jen o zvědavost, jestli náhodou po titulkách nebude bonusová scéna. I když to přiznávám – někdy tam je a lidé, kteří spěchají, o ni přijdou. Pamatuji si svůj první zážitek s takovou scénou. Bylo to při filmu Mr. Bean: Největší filmová katastrofa. Po titulkách se Mr. Bean vrátil na scénu, podíval se do publika a řekl: „Taky vždycky zůstáváte až do konce?“ A pak dodal: „Tak teď už můžete jít.“
Ten moment mě pobavil, ale hlavně mě donutil zamyslet se. Možná bychom měli zůstávat „až do konce“ i v životě. Prožít každou chvíli naplno, bez spěchu, bez touhy rychle přeskočit k dalšímu bodu.
Proč vlastně tak spěcháme?
Dneska jsem čekal na Terezku před kinem. Byla tam s kamarádkami na nové české pohádce Zlatovláska. Všechny děti vyběhly z kina, v ruce kelímky od popcornu, hned se vesele bavily. Jen Terezka nikde. Maminka její kamarádky Klárky se divila: „Kde je Terezka?“ A já věděl přesně, co se děje. Terezka si ještě užívala příběh. Nechávala ho v sobě doznít. Když přišla, pošeptala mi do ucha: „Ještě jsem si užívala ten příběh.“
Byl jsem na ni pyšný. Tohle je přesně ono – schopnost být v přítomnosti, vychutnat si zážitek do posledního okamžiku. Nespěchat. Nechat příběh v sobě žít.
První krok ke zpomalení
Možná zůstat v kině až do konce titulků může být takovým prvním krokem ke zpomalení. K tomu, abychom se v každodenním životě učili zastavit, nadechnout a opravdu si vychutnat každý okamžik. Život není závod. Je to příběh, který stojí za to prožít do posledního momentu. Zkuste příště zůstat až do konce – nejen v kině, ale i ve svých vlastních zážitcích. Možná vás překvapí, co všechno objevíte.